Máš v sobě kouzlo Dylanova hlasu

- duté rozsáhlé prostory s ozvěnami

kdesi v podzemí

melodického tichého rozjímání

v noci u řeky

- kousky jejího těla na svém - plyneme

tmou polabskými lesy, vlníme se, živíme

kořeny vrb

Do ohně se díváme dlouho

Vymetli jsme pavučiny z podkroví

a posekali trávu a naštípali dříví

a řekli si, na čem záleží

Teď se mlčky díváme do ohně

- vlastně řekne všechno za nás

- všechno o podhoubí dotyku.